Mlžný systém PLANTFOG

Teorie rozmnožování mlhou

Musíme akceptovat tvrzení, že zalévání mlhou přináší protiklady.

Při mlžném zařízení se předpokládá malé množství vody ve formě malých kapek schopných se vznášet. To, že vypěstované rostliny ke svému rozvoji potřebují velké množství vody je pravda.
Použití mlžného zařízení v kultivaci rostlin zůstává vždy rozmnožováním sazenic a to buď vegetativním anebo generativním. Jako jediná výjimka se k tomu může přidat meristemové rozmnožování až do doby, kdy se mladé rostlinky vyberou ze skleněných misek a jsou přesazené do půdy ve skleníku.

Jak jsme již jinde zmínili, jedním z kritérií pro úspěšné pěstování je jakost substrátu. Nechceme poukazovat na různé možné příměsi, které jsou pro kultury specifické, ale na všeobecně známou věc, že půda má být sice vlhká, ale především vzdušná. Tím umožňuje rychlejší a silnější růst kořenů. Na druhé straně platí pravidlo ve většině sazenicových kultur, že by měli být suché po dobu růstového neaktivního času (v noci), aby se tím zabránilo tvorbě hub a různorodých chorob způsobených vlhkem.

I když nemáme záhonové nebo podlahové topení, dojde odstavením pravidelného mlžení v průběhu noci k vysoušení substrátu. Kdyby začalo zavlažovací zařízení ráno jenom s mlžením – např. nastavením přes snímač vzduchu – tím by se za pár dní v oblasti rostlin objevilo tzv. „vodní manko“. To by mohlo být odbourané jen ručním zaléváním.

Koupě nového mlžného systému není zrovna malá investice, přičemž zákazník samozřejmě může požadovat, že zařízení je dalekosáhle automatizované a doplňkové práce na rozmnožování se omezí jen na kontrolu nebo na nastavení parametru. Cílem by mělo být zabránit ráno při východu slunce vysušovacímu efektu a dopřát substrátu na další den dostatek vláhy.

Plantfog odhalil tuto nutnou zalévací funkci již v roce 1986 a s cennými podněty vídeňského vrchního městského zahradníka ( pan Haas ) vyvinul a zdokonalil.

Pomáhá tomu přitom opět základní fyzikální zákon, že studený vzduch můžeme zasytit menším množstvím vody než teplý vzduch, což znamená, že dosáhneme dříve rosného bodu. Při ranním svítání je teplota v nevytopeném skleníku tak nízká, že vzduch i ochlazená mlha se rychle nasytí a nadbytečná voda se vykondenzuje. Když se v této době snímač vlhkosti automaticky vyřadí z činnosti a rovnoměrně se nastaví „ čas zalévání“, nastaví se tím i trvalé vykondenzování.

V praktickém použití existuje pravidlo které říká, že při manuálním zalévání postačí asi čtvrtina denní spotřeby vody na ranní ovlažení půdy. Zvýšená potřeba vody se dotuje z denního periodického mlžení. Potom je totiž zaručené, že substrát vykazuje správnou konzistenční vlhkost a oblast kořenů splňuje kritérium provzdušnění. Nastavení doby zalévání mlhou se může přenechat na pěstiteli, který samozřejmě nejlépe pozná svoje pěstované kultury. Úspěch této funkce byl od počátku přímo ohromující.

I ve vytápěných sklenících, i když to vypadá nesmyslně, můžeme přednastavit více kratších zalévacích intervalů v průběhu dne. Z mnoha našich zkušeností víme, že například na konečné zakořenění předkořeněných sazenic, které vyžadují relativně vysokou teplotu půdy (Croton, Šeflera, různé druhy fíkusů atd.) je velmi vhodná krátkodobá aktivace zalévací funkce i v průběhu noci.

Plantfog šel ještě o krok dále, a to tak, že zalévací funkci s předvoleným časem nastavení automaticky sdružuje. To znamená, že při aktivovaném zalévacím programu zařízení začne mlžit, např. při východu slunce (nastavením na spínacích hodinách) v nastavenou dobu, bez snímače vlhkosti, přes „rosný bod“. Po vypršení nastavení času snímač vlhkosti přebere automaticky svou funkci ve zvoleném denním programu a začne normální „mlžící den“.

V rozmnožovací praxi to znamená plně automatický chod. Zahradníkovi zbývá jen kontrolní funkce.

Náš řídící systém „plantfog“ který byl speciálně vyvinutý pro rozmnožování a výzkum, má všechny tyto funkce standardně zabudovány. V sérii „profi-plus“ řízení, která je v základní verzi trošku jednodušeji vybudovaná a tím i cena přijatelnější se „zalévací funkce“ může bez problémů zabudovat přídavnou skříní.

CO JE TO VLASTNĚ „ROSNÝ BOD“ ?

Z popisu relativní vlhkosti už víme, že vzduch pohlcuje vodu ve formě vodních pár tak dlouho, až je nasycený. Kdy je vzduch nasycený, závisí od jeho teploty.
Když je sytost dosažená, tedy je k dispozici množství na nasycení, mluvíme o „nasyceném bodě“.
Dosud jsme vycházeli z toho, že poznáme teplotu vzduchu. Uvažujme nad tím z druhé strany. 

• Víme kolik vodních par obsahuje vzduch, ale nepoznáme jeho teplotu. 

• Po ruce máme parní tabulky v kterých je uvedené množství par podle teploty při které je vzduch nasycený. 

• Člověk nazývá tento bod „Teplota nasycení“, a nebo i „Rosný bod“. 

• Rosný bod je tedy ta teplota, při které vzduch dosáhne přijetím určitého množství vody maximální příjem, tedy 100%. 

• Tento bod může na teplotní stupnici chlazením klesat a nebo zahříváním stoupat. 

• Teplota roste zahříváním při stejném objemu vody na metr kubický vzduchu (Rosný bod - vzrůst), tím už není více vzduch nasycený a přicházíme opět k výrazu „Relativní vlhkost “ s procentuálními hodnotami malých setin. 

• Poklesem teploty např. ochlazením (pokles - rosného bodu) musí logicky vlhkost dál stoupat. To ale nemůže, protože už byla na 100% nasycená. 

• Vzduch už nemůže dál udržet nadbytečné množství vodních par a proto se jich zbaví. Člověk tento jev nazývá „kondenzace“. 
  
  Jeden příklad z meteorologie
  
  Od jadranu na sever k Alpám táhnou dešťové mraky, v kterých je vzduch nasycený vodou. Po dosažení velmi vysokých vrstev se tlačí do vyšších vzdušných vrstev, které jsou samozřejmě chladnější. Tím přichází ke „klesaní rosného bodu“, oblaka už nemohou dál udržet vláhu vody a začne pršet. Pršet bude dotud, pokud vzduch v oblacích opět unese zůstávající vodu, to znamená, že v oblacích opět nastane „nasycení“.

RELATIVNÍ VLHKOST

Co vlastně znamená „Relativní vlhkost „?

Vzduch má vlastnost pohlcovat vodu ve formě vodní páry. Náš okolní vzduch není nikdy celkem suchý, je v něm obsaženo více či méně vodní páry. Toto obsažené množství vody měřené v gramech na metr kubický (g/m³), a nebo gram na kilogram vzduchu (g/kg) je závislé od teploty vzduchu. Horký vzduch může přijmout víc, studený vzduch zase méně vody.
Největší množstvo vody, které s určitou teplotou vzduchu může přijmout se nazývá „Množstvo nasycení“. jinak řečené, že vzduch nabral 100% množstvo vodných pár, které unese a je tedy nasycený a tím je „Rosný bod“ dosažen. Množství nasycení je závislé od teploty vzduchu. Hodnoty pro toto nasycení jsou doložené v tzv. „Parních tabulkách“.

1. PŘÍKLAD

1m³ vzduchu s teplotou +30°C má množství nasycení 30,39 g vody, oproti tomu má 1m³ vzduchu s teplotou +3°C množstvo nasycení jen 5,9 g vody. Náš okolní vzduch je ale většinou nenasycený.
Někdy je svěže a sucho, celkový stav je, že člověk se cítí dobře, potom je opět horko a parno. Zdraví a blaho organického života rostlin, zvířat, ale i nás lidí závisí též od množstva vodných par ve vzduchu. Nakolik je množství přijaté vody závislé na teplotě vzduchu, může být vlhkost jen poměrně udávaná podle k teplotě příslušnému množství nasycení.

2. PŘÍKLAD Z DENNÍHO ŽIVOTA

Přehled počasí z Vídně dne 30. srpna, 12.00 hod.
Teplota vzduchu +30°C, relativní vlhkost 65%.
Vzduch s teplotou +30°C má množstvo nasycení 30,39 g/m³, 
z toho je 65% skutečnost, tedy 30,39 x 0,65 = 19,75 g/m³.

Několik doporučených hodnot vlhkosti z praxe.

Použití: Relativní vlhkost
Rozmnožování sazenic od začátku až po vypěstování rostliny 60% - 96%
Klimatizace botanických zahrad 65% - 85%
Chladírny ovoce a zeleniny 90% - 94%
Klima v zimních zahradách 75% - 85%
Místnosti kde se zdržují lidé (např. nemocnice) 52% - 55%
Tiskárny, sklady papíru 55% - 65%

Pro podrobnější detaily o cenách a parametrech si prosím stáhněte katalogový list Zalévání mlhou